Hřbitovní kvítí
 Martin Žák

Se zvedající světovou teplotou, a s tím spojeným táním ledovců, se znova objevuje téma světové potopy, a s ní i biblický příběh o Noemovi a jeho arše, na které měl zachránit svou rodinu a po páru ode všech zástupců fauny. Objekt galerie Archa, která svým vzhledem připomíná loď s plochým dnem, se však ve vrcholícím létě, do kterého je výstava situována, rozpaluje nad 50 stupňů celsia, a tedy z biblického symbolu života a přežití se stává symbol teplotně akcelerovaného hynutí.

Zatímco archa v biblické mytologii znamená symbol života, vykoupení a šance na nový začátek, archa v Žákovském narativu značí jízdenku do pekla, kde hi-tech pěstební postupy zkouší ignorovat globální oteplování a z toho vyplívající nepříznivé podmínky pro přirozené pěstování flory. Po potenciální antropocénní potopě, způsobenou táním ledovců a nárazovými hurikány, ale voda neustoupí a pokud ano, tak země, ze které potopa odejde, pro nový život přívětivá nebude.

Žák ve Hřbitovním Kvítí pracuje s absurditou situace, do které se naše společnost dostala svým vlastním zapříčiněním a až nihilistickým tonem nám říká, že možná to, co nás prapůvodně mělo spasit a osvobodit od hříchu minulosti, tak paradoxně, se stává místo, ve kterém přirozeně živé šance na přežití moc nemá a pokud něco živého by jsme chtěli v Arše udržet při životě, tak musíme použít současných technologických postupů.

Hřbitovní Kvítí je součást dlouhodobého projektu, ve kterém má Žák za cíl v Lubné vytvořit sdílenou semínkovou banku, ve které by dobrovolnící-zahrádkaří sdíleli a vyměňovali mezi sebou semena rostlin, které se jim daří zde v Lubné úspěšně pěstovat. Cílem je jak zmapování pěstebních trendů a tendencí mezi lokálními zahrádkaří, tak zároveň podpoření úrody jednotlivých zahrádkářů, kteří by díky semínkové bance měli možnost na různorodější a úrodnější zahradu.

Kurátor: Adam Smrekovský