Dušičky
Jiří Straka
Tušová malba Jiřího Straky
Jiří Straka studoval na Univerzitě Karlově v Praze obor sinologie a patří mezi znalce a obdivovatele staré čínské kultury. Po celý rok nosí tradiční čínský oděv a vypadá čínštěji než většina Číňanů. V polovině devadesátých let přijel Jiří Straka studovat tušovou malbu do Pekingu na Ústřední akademii výtvarných umění. Ovládá bravurně její tradiční postupy a techniky, ale nenechává se svazovat rigidním dodržováním jejích pravidel. Dospěl k vyzrálým tušovým obrazům, jež by podle tradiční terminologie spadaly do kategorie takzvané malby bez kostí. Z formálního hlediska se vzdálil od hlavního proudu čínské literátské malby volného štětce daxieyi. Často maluje přímo v plenéru určitou krajinu nebo květy a rostliny, rozloží papír, klekne si a začne tvořit …
… Mnoho let poté, co Jiří Straka začal studovat tradiční čínskou tušovou malbu, si postupně začínal uvědomovat, že se jeho tušové obrazy pomalu vrací ke klasickému západnímu výrazu. Jiřího tušové obrazy volného štětce můžeme porovnat s tvorbou italského malíře Giuseppe Castiliogneho, který působil jako dvorní malíř u qingského dvora. Oba pocházejí z Evropy, oba ke své tvorbě používají čínských nástrojů a materiálů, oba do tradiční čínské tušové malby vnesli prvky západní umělecké tradice, ovšem s rozdílem více než dvou set let. Castiliogne tenkrát přijel do Číny a zůstal celých padesát let, byl raným pionýrem globalizace. J. Straka představuje zcela nový typ globálního člověka, sinizovaného Evropana.
Čínský umělec He Sen maluje tradiční tušové obrazy olejem, český umělec Jiří Straka maluje tuší obrazy stále více inklinující k výrazu klasické západní malby. Je zřejmé, že globalizace není jednosměrná. Protože Jiří Straka ke své umělecké tvorbě používá tradičních materiálů čínské tušové malby, je vhodnější ji nahlížet z perspektivy čínské kulturní tradice. Dle mého názoru patří v tušové malbě obrazy Jiřího Straky k nejvýmluvnějším a nejpádnějším dílům současnosti. …
… V průběhu posledního století také čínští malíři úspěšně propojovali tradiční tušové malířství se západními klasickými realistickými malířskými postupy. Nejznámnějším byl zřejmě Jiang Zhaohe a jeho obrazy uprchlíků. V dílech Jiřího Straky jako bychom mohli spatřit dlouhou cestu, kterou čínská tušová malba prošla. Stejně jako Jiang Zhaohe tenkrát věnoval pozornost obyčejnému životu lidí kolem sebe, také Jiří Straka ve svých tušových obrazech vyjadřuje své životní zkušenosti a příběhy, čímž se vymanil z osidel povrchní literátské tušové malby. Díla malířů He Sena a Jiřího Straky nám ukazují význam tušového malířství v současném světě. Tušová malba dnes již není jen potěšením pro oči ostatních přátel-literátů nebo přehlídkou umělcových dovedností, ale dokáže prostoupit a skloubit prvky různých druhů umění a překonat vzdálenosti odlišných kultur. Tušová malba získala opět svou tvůrčí sílu a vytvořila si do budoucna nedozírné možnosti.
(citace z textu Shu Yanga pro katalog Jiřího Straky nazvaný Živá malba, vydala GZS, Praha)
Iniciátor: Jiří Příhoda